Pustevny | Pustevny

Pustevny

Pustevny

Pustevny jsou velmi atraktivním místem pro výlety za každého počasí. Na osadu nedaleko mytické hory Radhošť se dá přijít pěšky, vyvézt se lanovkou, přijet na běžkách a když sleze sníh, můžeme přijet i na kole.

V polovině 18. století byla poblíž první dřevěné radhošťské kaple zřízena poustevna pro jednoho poustevníka a odtud pochází dnešní název místa. Posledním poustevníkem byl údajně Felix, který ve svém útočišti zemřel snad roku 1784.

Atraktivnost Pusteven přilákala členy frenštátského spolku Pohorská jednota Radhošť, kteří si dali za cíl zpřístupňovat odlehlá místa beskydských hor, značit turistické trasy a zřizovat síť horských hotelů a ubytoven. Nejprve zde postavili první dvě útulny. Později s nárůstem zájmu turistů se rozhodli zvýšit ubytovací a pohostinské kapacity. Proto nechali vybudovat další dvě útulny, které navrhoval slovenský architekt Dušan Jurkovič ve slohu lidové secese.

  

Libušín a Maměnka byly zpřístupněny v roce 1899. Velkou rekonstrukcí prošly ve druhé polovině devadesátých let minulého století a znovu na začátku tohoto století.

Bohužel Libušín v března 2014 vyhořel. Na jeho obnovu se pořádá Veřejná sbírka, kterou oranizuje Valašské muzeum v přírodě. Na původní výzdobě Libušína se podílel český malíř Mikoláš Aleš. Podle jeho kreseb zbojníků Ondráše a Juráše, portáše Stavinohy a boha Radegasta vymaloval interiéry malíř Karel Štapfer.

K dřevěným stavbám, které na Pustevnách projektoval architekt Dušan Jurkovič, patří i sto let stará dřevěná zvonička. Zdobí ji barevné ornamenty, které vyhotovili brněnští restaurátoři František Procházka a Ivan Popov. Barevná výzdoba navržená Dušanem Jurkovičem se bohužel nedochovala. Nicméně zvonička byla podle původních plánů tohoto architekta, uložených ve Slovenském státním archívu v Bratislavě, v roce 1997 zrekonstruována a pokryta novým šindelem.

Po rekonstrukci byl areál Pusteven prohlášen za národní kulturní památku.

TIP NA VÝLET

Z Pusteven se můžete vydat na horu Radhošť, která se stala symbolem zdejšího kraje. Po cestě nejznámější symbol moravsko-slezského kraje,sochu pohanského boha úrody, Radegasta od frenštátského rodáka Albína Poláška.