Turistická trasa - Trojanovice > Pustevny

Nejkratší cesta, jak se dostat na Pustevny vlastními silami, je z parkoviště u hotelu Ráztoka v Trojanovicích. Je samozřejmě celá do kopce, má 2,7 kilometru a zvládnete ji 45 minut.

Více informací…

Turistická trasa - Pustevny > Radhošť

Nejoblíbenější trasou z Pusteven je 4 km dlouhá procházka na Radhošť. Cestou potkáte sochu Radegasta a navíc si užete překrásné výhledy. Délka výletu v jednom směru je přibližně hodina.

Více informací…

Turistická trasa - Pustevny > Kněhyně, sedlo

Jednoduchá trasa pro každého za krásami národní přírodní rezervace Kněhyně - Čertův Mlýn. Délka trasy jedním směrem je 3.5 km a celkový čas cca hodina.

Více informací…

Kaple svatého Cyrila a Metoděje na Radhošti


V roce 1881 navrhl člen frenštátské Občanské besedy Hynek Fialka postavit na vrcholu Radhoště kapličku. Jeho nápad se ujal a začalo se s jeho zdlouhavou realizací. 
Při příležitosti Metodějova milénia Papež Lev XIII. v Římě vysvětil moravským poutníkům pod vedením pozdějšího olomouckého arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana, obraz Jana Sarkandera, určený pro budoucí radhošťskou kapli. Náklady se tehdy odhadovaly na cca 10 000 zlatých. Předsedou výboru pro výstavbu kaple byl ustanoven Fialka Alojs. 

Na podporu stavby byla uspořádána sbírka, která vynesla cca 3500 zlatých. 1895 se předsedou výboru stal továrník Emil Kostelník, který v tom roce koupil na národopisné výstavě v Praze originál obrazu Valašská Madona od Adolfa Liebschera a s ním uskutečnil cestu po Moravě a Čechách na které a shromáždil další část předpokládaných nákladů ve výši cca 7500 zlatých. Olomoucký arcibiskup Theodor Kohn daroval pro kapli část pozemků v katastru Trojanovic a převzal nad kaplí patronát. Také hrabě rožnovského panství Rudolf Kinský věnoval část svých pozemků v katastru Dolní Bečvy. Plánovaná kaple měla z toho důvodu stát jednou polovinou na straně rožnovské a druhou polovinou na straně frenštátské. 5.7.1896 byl vysvěcen základní kámen radhošťské kaple.

Od vysvěcení kaple olomouckým arcibiskupem Theodorem Kohnem v roce 1898 se o ni starají členové spolku Matice radhošťská z Trojanovic, kteří také řídili obnovu dřevěné zvonice v roce 2000. Podobně jako při výstavbě kaple před sto lety lidé na Valašsku uspořádali sbírku, z jejíhož výnosu byly stavební práce částečně hrazeny. Kromě peněz věnovali také dřevo z vlastních lesů. Na jeden z trámů dopravených na Radhošť byl vytesán symbolický nápis "Valaši sobě".

Řemeslníci, kteří kapli opravovali, museli prokázat stejnou zručnost a um jako jejich předchůdci. Vyřezávané sloupy, ručně tesané trámy nebo šindelová střecha nové zvonice se ani v detailech neliší od původní historické stavby.

Radhošť je pověstmi opředená hora s hezkým výhledem na všechny světové strany. Pochází odtud jeden ze základních kamenů Národního divadla. Před kaplí stojí kříž z roku 1905 a sousoší Cyrila a Metoděje od místního sochaře A. Poláška. Na hřebenovce z Pusteven na Radhošť socha Radegasta taktéž od A. Poláška.

Bohoslužby

Mše každou sobotu v 11:00 od července do poloviny září. Pouť na svátek sv. Cyrila a Metoděje (5.7.). Kaple je obvykle přístupná v turistické sezóně - od července do září, skupinové prohlídky doporučujeme domluvit na obecním úřadě v Trojanovicích.

Správce

Římskokatolický farní úřad ve Frenštátě pod Radhoštěm

Dostupnost

Příjezd autem možný pouze na Pustevny, odtud po modré turistické značce (5km). Na Pustevny se lze dostat také sedačkovou lanovkou z Trojanovic. Vlakem do stanice Frenštát na trati Ostrava - Kojetín, odtud pravidelné spoje do Trojanovic k hotelu Raztoka.

GPS: 49°29'30,970"N, 18°13'22,060"E

Více informací…

Dušan Samo Jurkovič

Dušan Samo (Samuel) Jurkovič byl slovenský architekt, návrhář nábytku a etnograf. Byl výrazným představitelem secesní architektury, kteřý si vytvořil velice osobitý styl, výrazně ovlivněný lidovou architekturou. Inspiraci hledal i u anglického hnutí Arts and Crafts.

Životopis

23. srpna 1868, Turá Lúka – 21. prosince 1947, Bratislava
Kořeny Jurkovičova směřování k práci s lidovými formami můžeme hledat už v rodinném zázemí, otec patřil k známým slovenským vlastencům, matka byla znalkyní lidového umění. Po studiu na nižším gymnáziu v Šoproni odešel do Vídně, kde v letech 1884–1889 studoval na Státní průmyslové škole, v jejímž čele stál v té době Camillo Sitte.

Během krátké praxe v ateliéru architekta Bully v Martině ho zaujaly práce lidových tesařů ve dřevě. Šest let pracoval v ateliéru architekta Michala Urbánka ve Vsetíně. Za jeho částečné pomoci realizoval stavby pro Národopisnou výstavu ve Vsetíně aNárodopisnou výstavu českoslovanskou v Praze v roce 1895. Ocenění práce mu přineslo zakázku na stavbu souboru výletních ubytoven Libušín a Maměnka na Pustevnách (1897–1899).

Roku 1899 získal nabídku Františka Mareše, ředitele brněnské dívčí školy Vesna, na vytvoření návrhu zařízení tzv. malého internátu náležejícího ke škole, která pro něj byla impulsem pro přestěhování do Brna. Ve stejné roce vytvořil v Brně ještě návrhy zařízení vlastního bytu v ulici Veveří a interiérů dalších dvou bytů. Záhy se také zapojil do brněnského kulturního života, navázal přátelské vztahy s Jiřím Mahenem, bratry Mrštíkovými, Josefem Merhautem. Stal se členem Klubu přátel umění, s jehož podporou vydal publikaci Pustevny na Radhošti (1900).

V Brně vytvořil i několik architektonických realizací. Největšího významu dosahuje vlastní vila v Žabovřeskách navržená roku 1905 a postavená v následujícím roce, která je jedinečným příkladem syntézy principů lidové tvorby s aktuálními podněty vídeňské moderny a britských vzorů. Blízký vztah k vídeňskému prostředí dokládají i další realizace, jako je výstavní síň KPU (1904), která má blízký vztah k formálnímu řešení výstavních prostor Wiener Werkstätte. Vídeňský geometrismus je patrný z plakátu Výstavy architektury a uměleckého průmyslu, kterou Jurkovič uspořádal ve svém domě u příležitosti jeho dokončení. Plakát vytiskla tiskárna Bohumíra Jaroňka.

Biedermeierské principy vídeňské modernistické architektury je možné odhalit také na nájemním domě Benedikta Škardy (1908), majitele sklářského závodu, který dodal sklo pro mozaiku na Jurkovičově vile. Mezi další Jurkovičovy realizace v Brně patří stavba části Pomologického ústavu v Bohunicích (1900–1901), spolupodílel se také na stavbě dělnické kolonie 16 domků v Novém Lískovci (1908). Navrhl také rozsáhlou kolekci nábytku pro brněnskou Vesnu, dochovaná část je nyní vystavena v budově Vesny v brněnské Údolní ulici.Během své „brněnské“ životní etapy realizoval také projekty lázeňských domů v Luhačovicích (1901–1903), úpravy zámku v Novém Městě nad Metují (1908–1913).

Za 1. světové války realizoval řadu vojenských hřbitovů v lidovém stylu v polské Haliči. Po vzniku Československé republiky se vrátil na Slovensko a usadil se v Bratislavě. Roku 1919 se stal přednostou Památkového úřadu v Bratislavě. Vedle bohaté architektonické a návrhářské tvorby se usilovně věnoval i objevování krás slovenské krajiny a její propagace v Čechách a na Moravě.

Významná je i budova Slovenského domu ve Skalici na Slovensku; secesní stavba z roku 1905 s mozaikovou fasádou podle návrhu Mikoláše Alše, s původním vnitřním zařízením, s divadelním sálem s dekoracemi od Joži Uprky aj.



Při tvorbě článku jsme čerpali z wikipedie.com

Více informací…