Nejasné vlastnictví radhoš'tské kaple
     Tesaři, kteří měli opravovat na Radhošti sto let starou dřevěnou kapli Cyrila a Metoděje, považovanou za symbol Beskyd, zatím nevědí, kdy budou moci zahájit práce. Vlastnické vztahy k této památce jsou nejasné a úřady nemají komu vydat stavební povolení. 
     Jako majitel dosud vystupoval spolek Matice radhošťská z Trojanovic. Ten také zakázku na rekonstrukci v minulém roce tesařské firmě zadal. Péči o kapli se Matice radhošťská začala věnovat už v roce 1898, tedy hned po její výstavbě. K udržování a opatrování, jak je uvedeno v dobové listině, jí byla odevzdána po vysvěcení olomouckým arcibiskupem Theodorem Kohnem. Zásluhou zmíněného spolku se podařilo v roce 1930 umístit na vrcholu Radhoště vedle kaple bronzové sousoší Cyrila a Metoděje vytvořené frenštátským rodákem, sochařem Albínem Poláškem. Matice Radhošťská byla násilně rozpuštěna v padesátých letech a znovu založena v roce 1994 skupinou místních nadšenců. Ukázalo se však, že nová Matice nemůže být považována za nástupnickou organizaci, protože k jejímu obnovení došlo až tři roky po zákonem stanovené lhůtě. 
     Jak vysvětluje předseda spolku a zároveň starosta Trojanovic Drahomír Strnadel, při ověřování vlastnictví vycházel z údajů na výpise z katastru nemovitostí, kde je jako majitel dosud uvedena Matice radhošťská. Neuvědomil si přitom, že se záznam týká jen původního spolku. Jako vlastník je tedy v katastru nemovitostí zapsána organizace, která už právně neexistuje. 
     Současná Matice pořádá sbírku na záchranu kaple. Podařilo se jí získat od sponzorů téměř tři miliony korun. Na výzvu, aby lidé na Valašsku přispěli na záchranu sto let staré památky, zareagovaly desítky dárců. Na opravu bude použito také dřevo, které poskytují vlastníci lesů. Například podnik státní lesy nebo město Rožnov a další obce věnovaly na tento záměr desítky kubíků kulatiny. Jeden z organizátorů akce Oldřich Paulus z Dolní Bečvy sám nechal na vrchol Radhoště dopravit otesaný trám s nápisem Valaši sobě. 
     Podle předsedy Drahomíra Strnadla nebude Matice radhošťská o vlastnictví kaple usilovat. Ve svých stanovách si jako hlavní cíl klade shromažďovat prostředky na její údržbu, a tuto činnost může vyvíjet, aniž by nutně musela být majitelem objektu. Předseda Strnadel rovněž přislíbil, že peníze i materiál na rekonstrukci spolek poskytne bez ohledu na to, komu bude kaple patřit. 
     Jako možný správce památky připadá v úvahu Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, které už pečuje o Jurkovičovy stavby na nedalekých Pustevnách. Technický náměstek skanzenu Antonín Závada zastává názor, že pokud bude jako vlastník kaple uznán stát, je logické, aby ji spravovalo muzeum jako státní organizace. O případném převodu by muselo rozhodnout Ministerstvo kultury. 
     Tesařská firma, která zakázku získala, připravila ve své dílně v Ústí u Vsetína pro kapli jednotlivé stavební díly, například vyřezávané nosné sloupy. Výměnu čeká asi osmdesát procent trámů, které v drsných klimatických podmínkách na Radhošti ztrouchnivěly. Jak vysvětluje zástupce firmy Karel Juráň, nároky na kvalitu materiálu jsou vysoké. Trámy musí být ručně tesané a mít husté letokruhy, aby se opravená kaple od původní stavby ani v detailech nelišila. Podle Karla Juráně jsou už nyní všechny dřevěné díly kaple připraveny a začít s rekonstrukcí lze okamžitě poté, co se podaří vyjasnit otázku vlastnictví. (článek z turistických novin Morava r.1999)